Komplexní plán je reakcí na nekoordinovaný rozvoj charakterizující růst Baku po získání nezávislosti v roce 1991. Absence strukturálního plánu v 90. letech vedla k problémům nejen pro městskou infrastrukturu, ale i při ochraně historického dědictví a udržitelnosti životního prostředí. Rozvoj města byl poháněn hospodářským růstem spojeným se zásobami ropy a zemního plynu, který umožnil realizovat rozsáhlé projekty. Výstavbou moderních a ikonických staveb zažilo Baku architektonickou renesanci, investice proudily i do kulturních a turistických zařízení. Navzdory výhodám moderní výstavby se stala čtvrť İçərişəhər, část města zapsaná v kulturním dědictví UNESCO, ohrožená limitovanou regulací pro výstavbu.

Pokračujícím rozvojem města vyvstala naléhavá potřeba pro vytvoření plánu, který by reagoval na zvýšené požadavky pro uzpůsobení infrastruktury novým výzvám. Toho se v roce 2019 ujal vítěz tenderu, německá společnost AS+P. Ta společně s ázerbájdžánskými vládními subjekty a experty vytvořila „Generální plán města Baku 2040“ zaměřený na dlouhodobý přístup k odolnosti města a citlivosti ke klimatu. Navržené schéma je orientované na tranzit, řeší městský růst i ekonomický potenciál hlavního města. K dosažení stanovených cílů je navržen koordinovaný postup zaměřený na 4 hlavní priority: udržitelný rozvoj města, obnovu města a životního prostředí, zachování architektonické estetiky a historického dědictví, a vkládání nového obsahu do městské struktury.

S rostoucím počtem obyvatel a zvyšující se míře jejich motorizace se neustále objevují problémy spojené s přetížením stávající dopravní infrastruktury. Ta i navzdory rozsáhlým modernizačním a rozšiřovacím pracím nedokáže současnou poptávku dostatečně uspokojit. Aktuální dopravní problémy si v Plánu vyžádaly nový přístup k dopravnímu systému, který vyžaduje rozšíření sítě veřejné dopravy ve městě a dotvoření dopravně plánovací struktury města včetně zajištění návaznosti hlavních dopravních tahů. K tomu by mělo dojít rozvojem sítě metra i železnice v Baku a jeho předměstí, rozšíření silniční sítě a zavedení vyhrazených tras veřejné dopravy, včetně zavedení cyklistické sítě.

Podzemní komunikace bude i nadále klíčovou pro MHD. Očekává se, že do roku 2040 se celková délka sítě podzemních linek zvýší ze současných 36,7 km na 76,2 km, přičemž počet stanic se zvýší na 51 ze současných 25. Současná železniční síť v Baku a na poloostrově Abšeron se vyznačuje velkým množstvím opuštěných nebo nevyužívaných nádraží a nedostatečně využívaných nákladních tratí, které vyžadují reaktivaci. Celková délka železniční sítě na poloostrově Abšeron by se do roku 2040 měla zvýšit ze současných 195 km na cca 340 km, přičemž počet stanic stoupne na 54 ze současných 26. Zároveň je po revitalizaci nevyužívaných železničních vleček plánováno jejich využití pro koncept „tramvaj-elektrický vlak“.

Jedním z hlavních prvků obecného dopravního systému je vytvoření uzlů veřejné dopravy. Cílem je jejich využití k propojení zařízení veřejné dopravy (autobusy), vysokokapacitních systémů rychlé hromadné dopravy (metro, železnice, metrobusy, tramvaje a elektrické vlaky) a/nebo soukromou automobilovou dopravou. Pro takto masivní rozvoj dopravní infrastruktury budou nutné eminentní zásahy do stávající struktury dopravy a zřízení nových forem transportu (tramvaje, metrobusy).