Export do regionů Ruska

Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí ČR, započal jednání u kulatého stolu na téma „Export do regionů Ruska“. Náměstek Tlapa vyzdvihl důležitost zahraničního úřadu v Rusku a jeho spolupráci s aktivitami v ústředí.  Podle Tomáše Harta, vedoucího obchodně-ekonomického oddělení, je důležité na Rusko nahlížet z pohledu regionalizace. Přesto, že Rusko považováno za zemi surovin a zdrojů, je nutné na tuto zemi pohlížet jako na velký trh, představující příležitosti ve zdravotnictví, zdravé výživě, nakládání s odpady, logistice, technice (zemědělská), nebo ekologizaci průmyslu. Tomáš Hart zmínil ale také hrozby, kterými jsou v Rusku například politika náhrady dovozů nebo pravidla veřejných zakázek. 

Ekonomický diplomat v Moskvě Tomáš Hart zmínil taktéž potenciál Severní mořské cesty pro světový obchod a s ní související potřebné infrastrukturní  investice v regionu. Ekonomický konzul v Jekatěrinburgu Luboš Laštůvka ve svém vystoupení zdůraznil vysoké regionální rozdíly i důležitost Moskvy jako komunikačního a cestovního hubu, který však v současné době funguje i jako místo šíření pandemie. Podle L. Laštůvky bude spolupráce v ekonomické oblasti i přes uvedení ČR jako nepřátelského státu dále pokračovat, a to i z důvodu nutnosti ruského dovozu zahraničních technologií či know-how. Na závěr kulatého stolu byly zmíněny nabízené služby českým exportérům i příležitosti v regionu, jako například zdravotnictví (výroba léků), loďařství nebo infrastrukturní arktické projekty. 

 

Vývoj exportu do Velké Británie po brexitu

Tématu Velké Británie a brexitu se v jednání u kulatého stolu se zástupci firem věnovali Michaela Chrtová, vedoucí obchodně ekonomického úseku velvyslanectví v Londýně a Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Velká Británie je pro ČR jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů. V porovnání s ostatními zeměmi do ní zároveň putuje český export s vysokou přidanou hodnotou, především stroje a dopravní prostředky. V důsledku brexitu  je ale nutné počítat s novými překážkami, jako je zhoršení pohybu zboží a lidí, zvýšená administrativa, oslabení EU/ČR ale i například růst ultranacionalistických vlivů. V diskusním panelu nemohl nezaznít ani faktor pandemie. V mezinárodním obchodě je naopak nutné brát v potaz i další možná rizika, jako například nedostatek komponent (čipy), plastových součástek, barevné oceli nebo i nárůst cen pohonných hmot, nebo v neposlední řadě i nedostatek transportních kapacit (nedostatek kontejnerů a razantní zvýšení cen přepravy). 

 

Podpora exportu na mimoevropských trzích  

Ekonomičtí diplomaté Malajsie, Mexika, USA a Maroka se sešli u kulatého stolu se zástupci exportujících firem a diskutovali politické a ekonomické trendy, ale také krizové odpovědi na pandemii covid-19 v daných teritorií. Diplomaté exportérům přiblížili daná teritoria a podporu spolupráce skrze jednotlivé projekty Ekonomické diplomacie (PROPED,PROPEA), Klientské centrum pro export či CzechTrade. Nejprve se ujala slova ekonomická diplomatka v Kuala Lumpur Renata Brandstätterová.  Malajsie, 3. největší ekonomika v regionu jihovýchodní Asie a 3. nejrozvinutější země po Singapuru a Bruneji je považována za regionální hub. Z hlediska partnerství ČR a ASEANU se jedná o největšího obchodního partnera. R. Brandstätterová ve své prezentaci zmínila jednotlivé příležitosti v oblastech civilního letectví, ICT, vodohospodářství a odpadního průmyslu. 

Podle Zuzany Stiborové, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Mexiku, je Mexiko bránou na jihoamerické i severoamerické trhy. Mexiko je stabilní ekonomikou a důležitým obchodním partnerem pro české exportéry a nabízí obrovský, otevřený a pestrý vnitřní trh s meziročním růstem HDP 3-4 %. „Automobilový průmysl vztahu Mexika a USA lze přirovnat ke vztahu ČR a Německa“. Klíčová je v případě Mexika spolupráce se silným obchodním zástupcem pro dané teritorium. 

Vedoucí ekonomického úseku Jiří Janíček ve Washingtonu následně okomentoval Spojené státy a jejich současnou situaci v podobě stále se zvyšujícího dluhu, který bude hrát do budoucna klíčovou roli. J Janíček zmínil mimo jiné i podporu v době pandemie covid-19 v podobě finančních stimulů bývalé a současné administrativy amerických prezidentů D. Trumpa i J. Bidena., ale také podporu americké centrální banky FED. Pozitivním bodem jeho prezentace byl komentář, že se pandemie covid-19 na výměně obchodu ČR-USA příliš nepoznamenala. Jako poslední se ujal slova ekonomický diplomat v Rabatu Jan Hladík. Ve své prezentaci nejprve uvedl obecné představení afrického regionu a důvody, proč je vhodné exportovat právě do tohoto teritoria. Podle J. Hladíka je Maroko křižovatkou světadílů, jehož nejdůležitějšími partnery jsou Francie a Španělsko. Pro Českou republiku je důležitá dlouhodobě kladná obchodní bilance právě s Marokem.