Ve čtvrtek 25. dubna se na Velvyslanectví České republiky v Paříži uskutečnil Czech-French Science Meetup – setkání českých vědců a vědkyň působících ve Francii. Jednalo se o první takové setkání ve Francii, a navázalo na podobná setkání např. ve Švédsku, Nizozemsku a Velké Británii. Hlavním cílem akce bylo propojit českou vědeckou komunitu ve Francii, umožnit navázání kontaktů, a případně položit základ pro pravidelná setkávání. Setkání se zúčastnilo na 50 vědkyň a vědců působících ve Francii, a přilákalo nejen účastníky původem z ČR, ale i z Francie a okolních zemí. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru byla proto oficiálním jazykem události angličtina.

Odpoledne zahájila úvodním slovem Radka Bordes, zástupkyně velvyslance ČR ve Francii. Ve svém projevu zmínila, že vědecká diplomacie je jednou z priorit současné české zahraniční politiky, a že Ministerstvo zahraničních věcí ČR velmi vítá spolupráci s Czexpats in Science na podobných akcích.

Na slova paní Bordes navázal Matouš Glanc, ředitel Czexpats in Science, iniciativy sdružující české vědkyně a vědce působící v zahraničí s cílem propojit je mezi sebou a s vědeckým prostředím v ČR. Matouš Glanc účastníky vyzval k registraci do Mapy vědců a pozval je na nadcházející události, které Czexpats in Science organizují, zejména na konferenci Through academic culture to scientific excellence. „Czexpats tady jsou od toho, aby české vědkyně a vědce v zahraničí podporovali, a zároveň jim nabízeli možnost pozitivně ovlivňovat vědecké prostředí doma v Česku. Pokud máte jakýkoliv dotaz, přání či podnět pro naši práci, neváhejte se nám ozvat!“

Profesor Martin Vohralík z výzkumného institutu INRIA v Paříži ve své přednášce Survey your situation and act adaptively přiblížil účastníkům svůj výzkum v oblasti numerických metod a aplikované matematiky. Pomocí analogie s cestou do Santiaga de Compostela a na příkladu zhrouceného terminálu Letiště Charlese de Gaulla v Paříži v roce 2004 názorně ilustroval, jak zásadní je v počítačových simulacích pracovat s chybou. Ve své přednášce zmínil rozdíly mezi akademickým systémem ve Francii a tím v ČR, a jak obtížné pro  českého vědce působícího v zahraničí může být, když se rozhodne působit také v ČR. „Ve Francii existuje daleko větší propojení mezi akademickými institucemi, soukromým sektorem a veřejnou správou - toto mi v Česku trochu chybí a myslím si, že zde bychom se mohli Francií inspirovat“. 

Následujícím bodem programu byla panelová diskuze na téma Czech-French scientific collaboration. Panelu se zúčastnili Veronique Debord-Lazaro, atašé pro vědu a vysoké školy při Francouzském institutu v Praze, Mateusz Chmurski, ředitel Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách (Centre français de recherche en sciences sociales, CEFRES), Vladimír Majer, bývalý vědecký diplomat při Centre national de la recherche scientifique (CNRS), a Ladislav Krištoufek, prorektor pro vědu Univerzity Karlovy. Po úvodním představením sebe a svých institucí se panelistka a panelisté věnovali různým aspektům česko-francouzské vědecké spolupráce. Veronique Debord-Lazaro popsala jednotlivé programy Francouzského institutu, cílené na  české studentky a studenty, kteří chtějí vycestovat do Francie. „Hodně investujeme do programů pro mladé vědkyně a vědce už od magisterské úrovně, neboť si uvědomujeme, že právě oni jsou budoucími ambasadory francouzsko-české vědecké spolupráce,“ vysvětlila Veronique Debord-Lazaro. V souvislosti s tím zmínila také nový program pro francouzské studující, kteří mají zájem o studium a výzkum v ČR. „Jsme přehlceni daty, ale důležité informace se často nedostávají k jejich cílové skupině,“ shrnul Mateusz Chmurski zásadní výzvu současnosti nejen v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce, kterou je schopnost dostat relevantní informace k těm správným lidem. Vladimír Majer popsal vývoj česko-francouzské vědecké spolupráce od Sametové revoluce až po první roky po vstupu ČR do Evropské unie a zdůraznil přínos bottom-up vědeckých sítí pro rozvoj mezinárodní spolupráce. „Jsem přesvědčený, že kombinace top-down podpory Ministerstva zahraničí a bottom-up aktivit, jako jsou např. Czexpats in Science, skýtá velký potenciál pro rozvoj bilaterálních vztahů.“ Kolečko diskutujících uzavřel Ladislav Krištoufek, který zdůraznil fakt, že české univerzity mají zájem vytvářet dobré podmínky pro  návrat českých vědkyň a vědců do ČR. „Karlova Univerzita prochází obdobím změn, jedním z cílů současného vedení je přilákat na univerzitu talenty ze zahraničí – nejen vracející se české vědkyně a vědce, ale experty bez ohledu na jejich národnost.“

Posledním bodem programu byly účastnické flash talks – krátké přednášky, ve kterých vědci a vědkyně stručně a poutavě představili svůj výzkum. Témata byla velice pestrá, od výzkumu Parkinsonovy choroby a využití radaru pro detekci pádu seniorů, přes studium prsní žlázy a přítomnosti mikroplastů u hlubokomořských ryb, až po dezinformace a počátky kinematografie na Dálném východě. Po krátkém závěrečném slovu pak následoval účastníky velice vítaný neformální networking v prostorách velvyslanectví.

Na závěr patří velké poděkování Velvyslanectví České republiky v Paříži, díky němuž se setkání mohlo odehrát v nádherných prostorách české ambasády. Také moc děkujeme panelistům, kteří za účelem panelové diskuze přicestovali z Prahy. V neposlední řadě také patří poděkování všem účastníkům, kteří přispěli k milé atmosféře setkání, zvláště pak těm, kteří na setkání v Paříži přijeli z různých vzdálených koutů Francie. Doufáme, že tato událost poslouží jako odrazový můstek pro další setkávání a aktivity české vědecké komunity ve Francii.

Autoři článku:

Vladimír Sobota & Veronika Smutná

Czexpats in Science