Role ICT sektoru zastává v jihoafrickém hospodářství stále významnější roli a jeho podíl na tvorbě HDP se rok od roku navyšuje. V rámci kontinentu se JAR řadí mezi přední ICT regiony a lze zde v tomto odvětví očekávat vysokou míru dynamičnosti a sofistikovanosti. Jihoafrické ICT produkty a služby nacházejí díky rostoucí poptávce stále větší uplatnění ve zbytku kontinentu. Jihoafrické společnosti či pobočky společností zahraničních se v posledních letech významně podílely na rozvoji kontinentální telekomunikační infrastruktury.

Opravdovým tahounem v odvětví ICT jsou však v JAR především bankovní a finanční instituce. S rostoucím počtem jedinců formálně zapojených do běžných ekonomických vztahů roste i poptávka po jednoduše dostupných bankovních a finančních službách. Komerční banky v JAR masivně investují do svých digitálních platforem a současně také podstatně investují do kybernetické bezpečnosti. Tento trend tak žene kupředu inovace v oblasti internetového, především mobilního, bankovnictví, které umožňuje převod a výběr finančních prostředků za použití minimální ICT infrastruktury.

Globální trend home-officů rapidně umocněný pandemií covid-19 je v JAR velmi znatelný, a to i kvůli místy nízké interkonektivitě jednotlivých regionů, především těch rurálních. Z důvodu omezeného pohybu i snižování nákladů dochází velmi progresivně k vzdálenému výkonu řady firemních procesů či k jejímu úplnému outsourcingu. Není proto divu, že oblast outsourcingu firemních procesů (BPO) patří v JAR mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ICT podsektory a v globálním měřítku je tak JAR již několik let po sobě jednou z nejatraktivnějších BPO destinací na světě. BPO v JAR zaměstnává více jak 270 000 osob, přičemž 25 % z nich obsluhuje mezinárodní klientelu. Dle odborníků existuje však potenciál navýšit do roku 2030 tato čísla až na 750 000 osob z nichž 2/3 budou poskytovat služby výhradně zahraničním společnostem.

Z hledisku softwarů zajišťují poptávkový růst finanční a telekomunikační služby či retail. Jinými slovy odvětví, ve kterých inovativní a efektivní softwarová řešení poskytují značnou konkurenční výhodu. I tak je však téměř 35 % nainstalovaných softwarů v JAR používáno nelegálně a pirátství tak v tomto odvětví představuje nemalé potíže, ale zároveň i příležitost. Jihoafrické společnosti jsou obecně vzato sensitivní na výši softwarových nákladů, a proto je zde velký prostor pro integrační platformy a řešení.

V kontinentálním měřítku lze považovat JAR za leadera v oblasti tzv. smart cities. Je však potřeba si uvědomit, že JAR je zemí s nejvyšším Gini koeficientem, tj. s nejvyšší sociální nerovností na světě. Smart cities řešení jsou proto koncentrována výhradně do tří jihoafrických metropolí, a to do Johannesburgu, Kapského Města a Durbanu. V těchto případech pak slouží občanům střední či vyšší vrstvy nejen k usnadnění života ve smyslu pohodlí, ale také jako náhrada za mnohdy neadekvátní služby ze strany mnohých municipalit.

Co se přístupu k internetu týče, odhaduje se, že tento má více jak 60 % jihoafrické populace, a sice především skrze zmiňovaná chytrá mobilní zařízení. S tímto samozřejmě souvisí i pandemií umocněný rozvoj e-commerce. V nepolední řadě se velkému rozvoji v JAR těší i tzv. cloud computing, který dle všeho používá více jak 60 % firem, a sním související datová centra.

Autor: Mgr. David Vaverka, ek. dipl. velvyslanectví ČR v Pretorii