Je nutné podotknout, že zdravotnictví v Uzbekistánu ani zdaleka nefunguje tak, jak jsme zvyklí v Evropě. Modernizace a digitalizace zdravotnického systému je pro zemi, kde žije více než 36 mil. obyvatel a populace neustále narůstá, velkou výzvou a zároveň nutností. V r. 2023 se výdaje ze státního rozpočtu na zdravotní systém zvýšily ve srovnání s r. 2022 o 5 % (z 2,4 mld. USD na 2,27 mld. USD) a činily 2,7 % HDP. Z toho bylo konkrétně na digitalizaci lékařského sektoru za poslední dva roky vyčleněno kolem 7,5 mil. USD, ale jak nedávno přiznal prezident Uzbekistánu „výsledek není zatím takový, jak se očekávalo“. Tato situace by se měla v příštích letech výrazně zlepšovat.

Slabá místa zdravotního systému

Okresní, krajské a republikové organizace v Uzbekistánu využívají cca 10 informačních systémů, ne všechny jsou však vzájemně propojeny. Dvě třetiny času tak lékař stráví vyplňováním zpráv kvůli chybějící digitalizaci primární péče. Zároveň jsou nadměrně předepisovány léky, k čemuž dochází z důvodu absence vývojového diagramu lékařů pro přesnou diagnostiku a léčbu pacientů a zastaralosti některých protokolů. To navíc dává prostor pro vznik černého trhu s některými preparáty.

Centrum zdravotnických projektů

Na základě návrhů zahraničních expertů a konzultantů, které by měly přispět k rozvoji sektoru, realizaci reforem a digitalizaci vzniká pod Ministerstvem zdravotnictví Uzbekistánu projektová kancelář „Centrum zdravotnických projektů“. Projektová kancelář bude měsíčně předkládat administrativě prezidenta Uzbekistánu informace o postupu zlepšování systému zdravotnictví a o faktorech bránících realizaci reforem. V první etapě bude zodpovědná za:

• plné zavedení systému státního zdravotního pojištění a balíčku státem garantovaných bezplatných lékařských služeb a léků;
• zlepšení systému kontroly kvality a bezpečnosti zdravotnických služeb;
• vytvoření systému léčebné rehabilitace pro pacienty po infarktu, cévní mozkové příhodě, pro pacienty s onemocněním pohybového aparátu po úrazech a operacích;
• zvýšení účinnosti a transparentnosti veřejných zakázek, reformu farmaceutického sektoru;
• aktualizaci hygienických norem a předpisů na základě moderních požadavků (v roce 2024 bude stávajících 40 hygienických pravidel, norem a hygienických norem zcela přepracováno a uvedeno do souladu s mezinárodními standardy);
• zavedení moderních metod řízení, vysokých standardů bezpečnosti a kvality lékařské péče, a provedení mezinárodní akreditace do činnosti republikových specializovaných vědeckých a praktických lékařských pracovišť chirurgie, kardiologie, endokrinologie, dermatovenerologie a kosmetologie, Národního dětského léčebného centra a Národního lékařského centra;
• rozvoj lidských zdrojů - zajištění placených stáží v multidisciplinárních lékařských organizacích pro studenty medicíny, otevření nových studijních oborů v oblasti zdravotnictví či studium lékařů v zahraničí.

Všechny tyto úkoly a zavádění reforem by mělo probíhat ve spolupráci s mezinárodními partnery. Centrum bude zpracovávat návrhy zainteresovaných firem ze zahraničí s technologickými a inovačními řešeními k výše uvedeným úkolům a taktéž ke spuštění systémů „Elektronická klinika“, „Elektronická nemocnice“, „Elektronický lékařský záznam“ a výdeji léků na elektronický recept.

Krom příležitostí v oblasti digitalizace stojí za zmínku, že v Uzbekistánu jsou i nadále perspektivní „tradiční“ oblasti zdravotnictví, jako jsou dodávky léků, zařízení, lékařských přístrojů, zdravotnickým potřeb apod. Např. oblast dodávek léků nebo v ideálním případě lokalizace výroby v Uzbekistánu je aktuálně velmi diskutovaným tématem s většinou zahraničních partnerů. Objem farmaceutického trhu v Uzbekistánu dosáhl v loňském roce hodnoty 2 miliard USD. Podíl místních produktů na tomto trhu však nepřesahuje 40-45 % a v hodnotovém vyjádření 20 %. Uzbekistán tak má zájem přilákat specialisty, výrobce, investory a každého, kdo pomůže ke zkvalitnění zdravotního systému země podle mezinárodních norem.

Připravily:

Nikola Hrušková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Taškentu

Kumušoj Abdurachmonova, ekonomická expertka, Velvyslanectví ČR v Taškentu