Na základě platné bilaterální dohody mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky o zrušení vízové povinnosti č. 163/1995 Sb. může držitel platného pasu Korejské republiky vstupovat na území České republiky bez víz za účelem pobytu ne delšího než 90 dnů, a který neslouží výnosné nebo výdělečné činnosti.

Občan Korejské republiky, který hodlá pobývat v České republice po dobu delší než 90 dnů nebo chce vykonávat výnosnou nebo výdělečnou činnost na území České republiky, si musí předem opatřit dlouhodobé vízum na velvyslanectví ČR v Soulu nebo na jiném příslušném zastupitelském úřadu ČR podle místa bydliště. 

Občan Korejské republiky, který je držitelem platného diplomatického nebo služebního pasu Korejské republiky, vyslaný na velvyslanectví Korejské republiky v Praze může vstupovat na území ČR a pobývat zde po dobu svého služebního vyslání bez českého víza. To stejné platí i pro jeho rodinné příslušníky žijící s ním ve společné domácnosti. 

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, které má jako právo Evropské unie přímou účinnost ve všech členských státech EU, včetně ČR, obsahuje seznam třetích zemí, jejichž občané mohou v rámci schengenského prostoru pobývat krátkodobě bez víza. Na tomto seznamu je také Korejská republika. Za krátkodobý pobyt se přitom považuje pobyt, který nepřesáhne období tří měsíců během šestiměsíčního období (tzv. schengenská klauzule), které se začíná počítat dnem prvního vstupu na území Schengenu. Datum vstupu do schengenského prostoru je vyznačeno na vstupním razítku v cestovním pase, obdobně se pas razítkuje rovněž při opuštění Schengenu. Povolené tři měsíce se týkají jednoho či více pobytů - doba jednotlivých pobytů se v rámci šesti měsíců sčítá. Pro pobyty delší tří měsíců je třeba získat národní dlouhodobé vízum či povolení k pobytu vydané některým ze států Schengenu. V opačném případě musí bezvízoví cizinci po vyčerpání tří měsíců v rámci šestiměsíčního období schengenský prostor opustit nebo jím může být ve výjimečných případech pro zbývající období uděleno vízum s omezenou územní platností.

Schengenská prováděcí úmluva ze 14. června 1985 nicméně ponechává v platnosti bilaterální dohody uzavřené schengenskými státy před jejich plnou aplikací schengenského acquis, v případě ČR tedy smlouvy uzavřené před 21. prosincem 2007 (čl. 20 odst. 2). I po 21. prosinci 2007 tedy nadále platí ustanovení bilaterálních dohod o bezvízovém styku týkající se období povoleného bezvízového pobytu na území ČR, která ne vždy obsahují schengenskou klauzuli pro bezvízový pobyt či upřesnění sčítání pobytu na území ČR a jiných schengenských států. 2 Je nutné zdůraznit, že práv vyplývajících z těchto bilaterálních dohod se lze dovolávat pouze na území České republiky. Pro cesty mimo území České republiky je tedy nutné dodržet obecnou schengenskou klauzuli, do níž se započítává i pobyt na území České republiky.

Obdobná bilaterální dohoda byla uzavřena i s Korejskou republikou a je uveřejněná ve Sbírce zákonů jako Sdělení Ministerstva zahraničních věcí číslo 163/1995 Sb. Doba povoleného bezvízového pobytu na území ČR se liší dle obsahu dohod uzavřených s jednotlivými státy, které lze rozdělit do několika skupin, přičemž smlouva s Korejskou republikou patří mezi ty „nejpříznivější“. Občané těchto zemí mohou nad rámec „schengenského“ bezvízového pobytu pobývat ještě po dobu tří měsíců v ČR.

V praxi to znamená, že občan Korejské republiky může cestovat po území Schengenu po dobu tří měsíců, které se vyčerpávají i pobytem v ČR. Za předpokladu, že občan Korejské republiky neopustil po celou dobu schengenský prostor, může se před vypršením tohoto období přesunout do ČR, na jejímž území je povolen další tříměsíční pobyt. Obecně již nelze během tří měsíců v ČR vycestovat do jiných schengenských států, v případě vycestování a návratu do ČR před uplynutím tří měsíců v ČR je nutné použít přímý letecký spoj. Upozorňujeme, že pro cestování do dalších států Schengenu po uplynutí prvních tří „schengenských“ měsíců je možné si ve specifických případech zažádat o udělení víza s omezenou územní platností pro tento konkrétní stát. Vízum s omezenou územní platností je ale vízum vydávané ve výjimečných případech, což musí posoudit příslušný zastupitelský úřad. Další možností je existence obdobné bilaterální dohody uzavřené jinými schengenskými státy, v tomto případě je nutné kontaktovat příslušný úřad daného státu.

Co se týče nutnosti vycestování z území schengenského prostoru po skončení prvních tří měsíců, vycestování mimo schengenský prostor není, s ohledem na obdobný výklad Evropské komise týkající se dlouhodobých víz z dubna 2008, nutné (tento výklad je také citován na webových stránkách www.euroskop.cz, např. v článku z 6.6.2008, v sekci Schengen aktuálně). Evropská komise v něm vykládá propojení národních a schengenských pobytových titulů, přičemž dle výkladu není při jejich navazování nutné opouštět schengenský prostor. Konkrétně uvádí, že krátkodobý schengenský pobyt a na něj navazující dlouhodobý pobyt na základě národního víza se vzájemně nezapočítávají. Stejně tak krátkodobý bezvízový schengenský pobyt, který může občan třetí země čerpat v plné výši hned po skončení dlouhodobého pobytu.

Česká republika uplatňuje obdobnou logiku i na případy bezvízového pobytu na základě schengenských pravidel, na které přímo navazuje bezvízový pobyt na základě bilaterální dohody.

Z důvodu zrušení hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru doporučujeme důsledně plnit ohlašovací povinnost, na jejímž základě je možné prokázat, že občan třetí země plní podmínky pobytového režimu.

Výše uvedené informace jsou názorem Ministerstva vnitra ČR.